[tisk]

O SPOLEČNOSTI

AKTUALITY

KONFERENCE VODNÍ TOKY 2013

 

PŘEDNÁŠKY KE STAŽENÍ

 

 

SHRNUTÍ

 

Článek shrnuje výsledky konference s mezinárodní účastí Vodní toky 2013, která proběhla ve dnech 26. a 27. listopadu v Hradci Králové. Hlavní témata byla orientována na zkušenosti z červnových povodní 2013, financování staveb na ochranu před povodněmi a zlepšení vodního režimu v krajině i na prezentaci konkrétních příkladů projektů.

 

Česká vědeckotechnická vodohospodářská společnost, státní podniky Povodí a Vodohospodářský rozvoj a výstavba a.s., ve spolupráci se státním podnikem Lesy ČR, připravili na dny 26. a 27. listopadu již tradičně v Hradci Králové odbornou konferenci s mezinárodní účastí „Vodní toky 2013“.

 

Na konferenci se přihlásilo 320 účastníků z řad správců povodí, správců vodních toků, projektových a inženýrských firem, dodavatelů a výrobců a též zástupců samospráv a státní správy, včetně zástupců Ministerstva zemědělství.

 

Stejně jako v loňském roce se konference konala v hotelu Černigov, jehož příjemné prostředí splnilo i tentokrát očekávání organizátorů i účastníků konference.

 

Již tradičními hlavními partnery letošní konference byly významné stavební firmy působící ve vodním hospodářství – Metrostav a.s., SMP CZ a.s.,VCES a.s. a POHL cz, a.s.

 

V čestném předsednictvu konference přivítal zástupce organizátorů Ing. Jiří Valdhans náměstka primátora města Hradec Králové PaeDr. Jindřicha Vedlicha Ph.D., vrchního ředitele sekce vodního hospodářství Ministerstva zemědělství RNDr. Pavla Punčocháře, CSc., a prof. Ing. Vojtěcha Brožu, DrSc., předsedu České vědeckotechnické vodohospodářské společnosti.

 

 

Konferenci slavnostně zahájili zdravicí a krátkým vystoupením PaeDr. Jindřich Vedlich Ph.D a prof. Ing. Vojtěch Broža, DrSc.

 

Odborné přednášky 1. bloku zahájil svojí prezentací Pavel Punčochář, který připomněl účastníkům konference „Vodohospodářský rok 2013 na Ministerstvu zemědělství“. Informoval o záměru ministerstva novelizovat vodní zákon s ohledem na nový občanský zákoník a to v záležitosti určení vodních děl za „stavby“. Dále informoval o stavu přípravy a realizace procesu plánování v oblasti vod, mezinárodních aktivitách sekce vodního hospodářství a problematice přípravy III. etapy Programu prevence před povodněmi. Představil i založení pracovní skupiny „Voda“, složenou ze zástupců různých oblastí zemědělství, s cílem integrovat aktivity ve prospěch vodního hospodářství (zadržení vody v krajině, omezení eroze a odtoku ze zemědělsky využívaných ploch i posílení realizace opatření proti dopadům sucha).

 

Shrnul též novinky z oblasti vodohospodářské legislativy a to vydání:

  • vyhlášky č. 252/2013 Sb., o informačním systému veřejné správy - rozsahu údajů a způsobech evidence,
  • vyhlášky, která nahradí vyhlášku č. 7/2003 Sb., o vodoprávní evidenci – rozsahu a způsobu vedení evidencí rozhodnutí, souhlasů, stanovisek apod.,
  • novely vyhlášky č. 24/2011 Sb., o plánování (plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik).

Na přednášku Pavla Punčocháře mělo navázat vystoupení zástupce Ministerstva životního prostředí na téma „Priority MŽP v oblasti ochrany před povodněmi a zlepšení vodního režimu v krajině pro programové období OPŽP 2014-2020“. Přednášející však z organizačních důvodů svoji prezentaci odvolal, avšak dohodl s předsedajícím úvodního bloku konference Ing. Plechatým, že účastníky konference informuje o posledních dokumentech přípravy Programového dokumentu.

 

Jan Plechatý představil strukturu navržených prioritních os, z nichž problematiky „vody“ se týkají:

 

Prioritní osa 1: Zlepšování kvality vody a snižování rizika povodni

  • Specifický cíl 1: snížit množství vypouštěného znečištěni do povrchových i podzemních vod a zajistit dodávky pitné vody v odpovídající jakosti a množství
  • Specifický cíl 2: snížit vnos znečišťujících látek z průmyslu a zemědělství do povrchových a podzemních vod
    • Specifický cíl 3: zajistit povodňovou ochranu v intravilánu a ve volné krajině
  • Specifický cíl 4: podpořit preventivní protipovodňová opatření

Prioritní osa 4: Ochrana a péče o přírodu a krajinu

  • Specifický cíl 1: posílit biodiverzitu
  • Specifický cíl 2: posílit přirozené funkce krajiny
  • Specifický cíl 3: zlepšit kvalitu prostředí v sídlech
  • Specifický cíl 4: snížit environmentální rizika způsobená geofaktory.

Další přednášející – Naděžda Kozlová, vedoucí oddělení odboru vodohospodářské politiky Mze rekapitulovala vývoj koncepčních dokumentů, legislativy a metodik připravených ministerstvem v oblasti ochrany před povodněmi, včetně programů finančních podpor za posledních 10 let. Zmínila připravovaný program Prevence před povodněmi – III. etapu, který bude prioritně zaměřen na podporu retence (řízené rozlivy, poldry, vodní nádrže s retencí) s tím, že opatření budou orientována přednostně do území s potenciálním významným povodňovým rizikem. Předpokládá se finanční rámec cca 4,5 mil. Kč.

 

Zkušenosti z průběhu katastrofální povodně v červnu 2013 a účinek realizovaných protipovodňových opatření ve spolkové zemi Sasko – Anhaltsko a v městě Drážďany postupně prezentovali Frank Friedrich ze Zemského podniku pro povodňovou ochranu a vodní hospodářství Saska Anhaltska a Christian Korndörfer z Úřadu životního prostředí města Drážďany.

 

Povodňové události v Sasku Anhaltsku vedly v řadě dílčích povodí k doposud nikdy nenaměřeným stavům vod. V letech 1992 až 2013 bylo investováno do protipovodňových opatření, zejména do ochranných hrází, přes 530 milionů Euro. Před záplavami v červnu odpovídala více než polovina ochranných zařízení platným technickým předpisům. Bezprostředně po těchto událostech bylo na hrázích v délce více než 80 km zjištěno 310 poškozených míst, z toho 17 velkých protržení hrází. Na 53 místech bylo nutno hráze odtěžením či odstřelem otevřít, aby voda mohla odtéci. Byla zaplavena ploch 55 000 ha, rovnající se takřka ploše měst Magdeburg, Halle a Desau-Roβlau; muselo být evakuováno 60 000 obyvatel. Celkem bylo povodní postiženo 93 000 obyvatel.

 

Přes všechna zlepšení od roku 2002, poukázaly červnové povodně v Sasku Anhaltsku na některé nedostatky:

  • musí být zlepšena informovanost obyvatelstva, za tímto účelem je potřeba využívat služeb moderních informačních médií – internetu a dalších sociálních sítí, jako je facebook a twitter,
  • je nezbytné usnadnit proces žádostí o stavební povolení,
  • musí být zajištěny finanční prostředky na realizaci protipovodňových opatření,
  • musí být zajištěn dostatek kvalifikovaného personálu.

Z prezentace Franka Friedricha zaujalo zejména video o průběhu poruchy na jedné z ochranných hrází a její sanace v průběhu povodně.

 

Christian Korndörfer popsal ve své prezentaci průběh červnové povodně ve městě Drážďany i činnost Úřadu životního prostředí v průběhu povodně. Území Drážďan postihla povodeň, která se svým objemem blížila katastrofální povodni z roku 2002. 6. června bylo dosaženo kulminačnímu průtoku Labe na vodočtu Drážďany s vodním stavem 878 cm, tzn., že se jednalo druhou největší labskou povodeň od začátku pozorování a to na úrovni cca 50ti leté vody. Díky četným opatřením z Plánu protipovodňové ochrany Drážďan, realizovaným od roku 2002, nedošlo však k žádným extrémním stavům. Všechna technická protipovodňová opatření se osvědčila.

 

Přednášející vyzdvihl i spolupráci s českými úřady a státním podnikem povodí Labe v průběhu povodně. Na základě včasného sledování vývoje srážek a odtoků ve středních a severních Čechách varoval již 31.5. před vážnou povodní. Následně byly v Drážďanech zahájeny přípravné práce k ochraně před povodní, čímž získaly nasazené síly i občané dvoudenní časový předstih. Přispělo to k tomu, že celkové škody v Drážďanech byly relativně nízké – dosáhly výše cca 170 mil. Euro, oproti roku 2002 – 1 350 Euro.

 

Poslední přednášející úvodního bloku konference Petr Kubala, generální ředitel státního podniku Povodí Vltavy, uvedl velmi zajímavou prezentaci s názvem „sobota, 1. června 2013 v sedm hodin ráno“. Vzpomněl loňský mezinárodní seminář v Praze, věnovaný „deseti letům“ od katastrofické povodně z roku 2002, který shrnul významný pokrok týkající se všech aspektů „ochrany před povodněmi“ od hydrologických předpovědí, činnosti povodňových orgánů až po realizaci technických protipovodňových opatření. Přiznal, že asi nikdo tehdy neočekával, že neuplyne ani rok a budeme čelit další velké povodňové události.

 

Svůj příspěvek věnoval především problematice období krátce před červnovou povodní 2013, v průběhu povodně a po povodni z pohledu správce povodí i jeho osobního, ve funkci generálního ředitele. Ve formě sestřihu dokumentárních snímků z medií zejména shrnul tehdejší „veřejnou diskuzi“ na téma „Vltavská kaskáda a její vliv na povodně“ s tím, že sdělil několik nezpochybnitelných skutečností a faktů týkajících se průběhu povodně na Vltavě.

 

První část 2. bloku přednášek, kterou řídil Ing. Petr Vít, předseda odborné skupiny vodní toky a nádrže ČVTVHS byla orientována na informace o povodňové situaci v červnu 2013 v územní působnosti podniků povodí Labe, Ohře, Moravy a Vltavy včetně území hlavního města Prahy. Účastníci konference se seznámili s vývojem meteorologické a hydrologické situace, manipulacemi ke zvládání povodně na vodních dílech a především s účinkem realizovaných technických protipovodňových opatření.

 

Druhý blok přednášek zahájilo vystoupení Petry Fošumpauerové z Povodí Ohře o stavbě povodňových hrází různého typu na ochranu města Bohušovice nad Ohří, která byla dokončena v červenci 2013. Kontrola zemních hrází po průchodu povodně nezjistila viditelné průsaky, výška vody vně mobilního hrazení se pohybovala od 0,2 do 1,2 m; byly zjištěny průsaky železobetonové zdi ve dvou úsecích, které byly dotěsněny. Na základě nových zkušeností došlo ke zpevnění příjezdových ploch pro mobilní čerpadla. Povodňové škody na vlastní stavbě byly minimální.

 

Marián Šebesta, generální ředitel Povodí Labe prezentoval zkušenosti státního podniku s realizovanými stavbami na ochranu před povodněmi po povodni v červnu 2013. Shrnul celé období novodobého rozvoje tohoto typu staveb a možnostem kofinancování z prostředků Ministerstva zemědělství. Zaměřil se i na popis stavu a funkce těchto staveb zasažených červnovou povodní a závěrem shrnul subjektivní postřehy z přípravy a realizace opatření. Z těchto závěrů např. uvedl:

  • problematiku stanovení návrhových průtoků,
  • obtížnost přípravy akcí zvyšujících retenci (souhlasy dotčených vlastníků),
  • určení míry ochrany sídel, obtížnost rozhodování,
  • problematické ověřování funkčnosti protipovodňových opatření,
  • problémy s institutem „navrhovatele“ (tendence měst a obcí nepřebírat odpovědnost za provoz a údržbu dokončených staveb),
  • vysoké náklady na provoz a údržbu dokončených staveb.

Tomáš Kendík, ředitel správy povodí - Povodí Vltavy (spoluautoři Tomáš Berit, Karel Březina) ve své prezentaci „Vltavská kaskáda – převod povodně v červnu 2013 soustavou vodních děl“ popsal nejprve účel a využití vodních děl Vltavské kaskády a dále funkce Vltavské kaskády při průchodu povodně v červnu 2013. Dokladoval, že manipulace na kaskádě proběhly v souladu s manipulačními řády a že kaskáda byla na povodeň připravena správně. Retenční potenciál byl využit na maximum a především byl získán čas na provedení protipovodňových opatření níže po toku. Závěrem položil i otázku, zda by další zvýšení celkového retenčního objemu nádrží Vltavské kaskády byla z pohledu celospolečenského přínosu významnější než ochrana pře případnými škodlivými účinky hydrologického sucha.

 

Jan Šimůnek (spoluautor Ondřej Hrazdíra) z Povodí Vltavy představil nejvýznamnější stavby na ochranu před povodněmi připravované a realizované tímto státním podnikem, včetně zkušeností z průchodu červnové povodně.

 

Ondřej Pytl z VRV a.s. prezentoval zkušenosti z průchodu červnové povodně hl. městem Prahou s důrazem na chování realizovaných staveb protipovodňové ochrany při povodni. Vedle ukázek účinku konkrétních staveb v jednotlivých úsecích protipovodňové linie uvedl i problematiku důsledků průchodu povodně přítoky Vltavy, konkrétně Botičem a Rokytkou. Zmínil i problematiku mediálně diskutované ochrany zoologické zahrady.

 

Marek Viskot (spoluautor Antonín Tůma) z Povodí Moravy dále informoval účastníky konference o průběhu povodně na území ve správě tohoto státního podniku, zejména v části Českomoravské vysočiny a dále povodí Dyje nad vodním dílem Vranov. Přestože povodně nedosáhly takové hodnoty jako v povodí Vltavy a Labe, bylo dosaženo III. stupně povodňové aktivity na Svratce; v mnoha profilech bylo dosaženo II. stupně povodňové aktivity.

 

Část své prezentace věnoval autor potenciálu soutokové oblasti Moravy a Dyje k transformaci povodní, konkrétně v důsledku vybudování nádrží Dyjsko-svratecké soustavy jako víceúčelových nádrží a dále systému k odlehčení povodňových průtoků na řece Dyji pod soustavou Nové Mlýny a dále v soutokové oblasti řek Moravy a Dyje.

 

Příspěvek prof. Říhy z Ústavu vodních staveb VUT v Brně se zabýval problematikou poruch hrází a stanovením území ohroženého zvláštní povodní. V prezentaci shrnul postupy používané při stanovení rozsahu a průběhu zvláštní povodně v území pod porušeným vodním dílem. Získané výsledky analýz slouží jako podklad pro krizové řízení v ohrožené oblasti, pro hodnocení bezpečnosti vodního díla, pro posouzení efektivity a ekonomické rentability případných opatření na zvýšení bezpečnosti vodního díla. Analýzy také umožní vyhodnocení počtu potenciálních obětí na lidských životech a posouzení jejich přijatelnosti.

 

Další dvě přednášky byly zaměřeny na implementaci „Povodňové směrnice“ v části zpracování map povodňového nebezpečí a povodňových rizik podle §25 vodního zákona a §10 vyhlášky o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik.

 

Kateřina Hánová z VRV a.s. (spoluautor Jiří Kladivo z Povodí Labe) představila problematiku „map povodňového nebezpečí a rizik“ na základě zkušeností z řešení dílčího povodí horního a středního Labe a uceleného úseku dolního Labe. Tyto mapy, které jsou součástí prací na „plánování v oblasti vod“, mají za cíl poskytnout kvalitní podklady pro rozhodování o využití území z hlediska ochrany před povodněmi a pro rozhodování o potřebných protipovodňových opatřeních. Přednášející prezentovala postup prací na základě Metodiky tvorby map povodňového nebezpečí a povodňových rizik (VÚV 2011) a to v oblasti zajištění nezbytných podkladů a terénního průzkumu.

 

Poslední prezentací 1. dne konference byla přednáška představená Martinem Pavlem, Sweco Hydroprojekt a.s. (spoluautoři Pavel Marták, MŽP a Tomáš Herza, Hydrosoft Veleslavín s.r.o.) s názvemCentrální datový sklad – přístup k mapám povodňového nebezpečí a mapám povodňových rizik“. Prezentační portál „Centrální datový sklad“ byl vytvořen pro publikaci výstupních dat povodňového mapování, poskytující oprávněným uživatelům nástroje pro správu dat v prostředí webového prohlížeče a zpřístupňuje výsledky povodňového mapování veřejnosti. Pro jednotlivé řešené úseky či projekty portál zprostředkovává prezentaci textových i mapových výstupů včetně příslušných metadat. Datový sklad poskytuje výsledky rizikových analýz také prostřednictvím mapových služeb WMS,WFS a WCS pro využití ve vodohospodářské praxi, pro tvorbu územně analytických podkladů, územních plánů a další využití.

 

Webová adresa prezentačního portálu je http://hydro.chmi.cz/cds.

 

Program druhého dne konference, jehož průběh řídil Dr. Ing. Antonín Tůma – ředitel správy povodí z Povodí Moravy, se orientoval zejména na problematiku krajinného inženýrství a opatření na vodních tocích, zaměřených na zlepšení vodního režimu v krajině.

 

Jen první prezentace se vymykala tomuto tématu; Petr Punčochář, Václav Rára a Martin Salaj ze společnosti AON Benfield Praha prezentovali, jak červnové povodně 2013 ve střední Evropě ovlivnili pojistný trh a nabídli pohled na využití katastrofických povodňových modelů zajistného makléře ke kvantifikaci pojistných škod.

 

Zajímavá byla informace o srovnání ekonomických škod v zemích zasažených povodní. Celkové „ekonomické škody“ v Evropě se odhadují na 12 mld. Euro, ze kterých cca 9 mld. Euro připadá na Německo, 2 mld. Euro na Rakousko a 630 mil. na Českou republiku. Z pohledu „pojistných škod“ jsou zatím odhadovány škody na 2,8 až 3,2 mld. Euro, z čehož připadají 2-2,5 mld. Euro na Německo, 303 mil. Euro na Rakousko a 305 mil. Euro na Českou republiku. Zajímavé je srovnání poměru pojistné a ekonomické škody v jednotlivých zemích. Tento poměr činí v Rakousku 14% a je způsoben velice nízkými limity pojistného plnění jednotlivých pojistek, což je v rámci Evropy ojedinělá situace. V Německu (25%) je tento poměr oproti České republice (49%) také nízký a způsobený zejména nízkou propojištěností některých spolkových zemí.

 

Z pohledu rozdělení jednotlivých škod připadá v České republice zhruba 27,7% pojistných škod na pojištění obyvatel, 69% na podnikatelské pojištění a 2,9% na pojištění plodin a zvířat. Z celkového objemu pojistných škod v České republice připadá 16,5% na vrub pojišťoven a 83,5% je kryto za zajištění.

 

Dalším přednášejícím byl Petr Kavka (spoluautor Karel Vrána) z fakulty stavební ČVUT v Praze, katedry hydromeliorací a krajinného inženýrství, který představil simulační model povrchového odtoku a erozních procesů SMODERP 1D pro navrhování technických protierozních opatření. Tento model slouží jak pro navrhování konkrétních prvků na jednotlivých pozemcích, tak i pro navrhování komplikovanějších soustav sběrných a odváděcích prvků i suchých nádrží a poldrů.

 

Libuše Opatřilová z Výzkumného ústavu vodohospodářského T.G. Masaryka, v.v.i. (spoluautor Pavel Horký, Katedra zoologie a rybářství, Česká zemědělská univerzita v Praze) popsala hydromorfologické parametry, které mají vliv na strukturu a kvalitu biologických společenstev a poukázala na problematickou úspěšnost revitalizací vodních toků z pohledu obnovy biologických společenstev. Biologická společenstva makrozoobentos, makrofyta a ryby jsou prezentována jako společenstva dobře reagující na změny hydromorfologických parametrů vodního toku. Biologická odpověď na změnu těchto parametrů vodního toku je však stále ještě nedostatečně probádána, přičemž její přesná znalost je zásadní pro úspěšnost revitalizace přirozených říčních ekosystémů.

 

Na tuto přednášku navázala přednáška připravená Miroslavem Lubasem ze Sweco Hydroprojekt a.s., Markétou Moščakovou z Pöyry Environment a.s. a Davidem Veselým z Povodí Moravy, s.p. Prezentovali zpracovanou studii proveditelnosti přírodě blízkých protipovodňových opatření na Svratce 25 km dlouhého úseku vodního toku Svratky od Holasic po VD Nové Mlýny a to při zahrnutí vlivu realizace protipovodňových opatření v městě Brně. Cílem studie bylo mimo zajištění požadovaného stupně protipovodňové ochrany dotčených obcí zejména zlepšení ekologického stavu, morfologie vodního toku a nivy. Představili návrh 8 samostatných na sobě nezávislých staveb - protipovodňových opatření. V rámci studie provedli zpracovatelé i projednání s dotčenými vlastníky pozemků, přičemž se setkali s řadou nesouhlasů, takže v krátkodobém horizontu by bylo možné realizovat jen dvě dílčí opatření. Tato zjištění budou použita jako podklad pro zpracování územních plánů, zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje nebo komplexních pozemkových úprav.

 

Tomáš Just z Agentury ochrany přírody a Jiří Stratílek z Povodí Vltavy dále prezentovali stavbu přírodě blízké protipovodňová úpravy Blanice ve Vlašimi. Předmětem je rozvolnění kynety vodního toku k dosažení větší povodňové průtočnosti, vytvoření tvarově členité kynety pro běžné průtoky a doplňková ochrana zástavby stěnami a hrázkami. Dílčím cílem stavby bylo i zprostupnění Blanice ve Vlašimi pro migraci ryb a dalších vodních živočichů. Ekologicky nekvalitní a vodohospodářsky problematický vegetační doprovod tvořený převážně topovými kultivary byl nahrazen výsadbami vhodnějších dřevin. Byly prezentovány i specifické problémy stavby z pohledu investora Povodí Vltavy.

 

Posledním vystoupením na konferenci byla přednáška Markéty Moščakové z Pöyry Environment a.s. (spoluautoři Marek Čejda z Pöyry Environment a.s. a Břetislav Tureček z Povodí Odry) na téma „Dokumentace vývoje koryta renaturovaného úseku řeky Opavy nad obcí Nové Heřminovy“. Na základě zaměření a sledování vývoje vodního toku od roku 2003 byla hodnocena řada variant opatření od radikálních revitalizačních úprav až po ponechání území samovolnému přirozenému vývoji. Autoři prezentovali výstupy v roce 2013 zpracované provozní studie, jejímž cílem bylo vyhodnotit pokračující vývoj koryt řeky Opavy a zvolit variantu opatření. Výsledky studie potvrdily správnost bezzásahové varianty a observační metody. Biologická hodnocení provedená pro proces EIA prokázala, že vývojem koryta vznikají cenné biotopy a stanoviště, jejichž vývoj dále pokračuje.

 

Konferenci VODNÍ TOKY 2013 uzavřel závěrečným slovem předsedající Antonín Tůma. Pozitivně hodnotil výběr odborných témat i vyvolanou diskuzi a konstatoval, že zájem o konferenci potvrdil aktuálnost projednávané problematiky. Sdělil, že po dohodě organizátorů konference se příští Vodní toky 2014 uskuteční opět v Hradci Králové na stejném místě ve dnech 25. až 26. listopadu 2014.

 

Závěrem vyzývám zájemce o sborník z konference, že je ještě několik výtisků k dispozici a lze je objednat na adrese plechata@vrv.cz. Ve sborníku zájemci najdou další zajímavé přednášky a to od následujících autorů:

 

Jaromír Říha, Ústav vodních staveb FAST VUT v Brně, Jaroslav Pařenica Koexpro Ostrava, a.s.

Možnosti použití plněných tkaninových vaků při ochraně před povodněmi

Petr Hajdina, Tomáš Dvořáček, EUROVIA CS, a.s.

Protipovodňová ochrana obce Zálezlice

Jiří Petr, Pavel Křivka, Povodí Labe, státní podnik

Průběh povodně 06/2013 a funkce vodních děl na území Povodí Labe

Ing. Martin Holý, Janne Kristin Pries, Katja Werth, NAUE

Použití geosyntetik při výstavbě hrází a při modernizaci vodních cest

Petr Tušil, Libuše Opatřilová, Martin Durčák, Denisa Němejcová, Pavel Rosendorf, VÚV T.G.M, v.v.i.

Systém hodnocení stavu povrchových vod

Štefan Soukeník, Minova Bohemia s.r.o.

Ochrana stavebních konstrukcí na vodních tocích před účinky velkých vod

Lukáš Smelík, Hana Uhmannová, Ústav vodních staveb FAST VUT v  Brně

Zkušenosti ze stanovení součinitele drsnosti měřením ve vodních tocích a využití těchto dat k predikci součinitele drsnosti.

Jaroslav Kabele, Sweco Hydroprojekt a.s.

Protipovodňová opatření města Terezín a povodeň v červnu 2013

David Zumr, Tomáš Dostál, ČVUT, fa stavební, katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství

Režim odtoku vody a sedimentu z malého zemědělského povodí v průběhu srpnové povodně 2013

Ivana Sedláková, Jiří Švancara, Pöyry Environment a.s., Břetislav Tureček, Povodí Odry, státní podnik

Návrh obtoku na vodním díle Nové Heřmanovy

Markéta Moščaková, Pöyry Environment a.s., Olga Veselá, Atelier FONTES, s.r.o., David Veselý, Povodí Moravy, s.p.

Přírodě blízká protipovodňová opatření řeky Bečvy mezi Ústím a Choryní

Michal Krátký, Povodí Vltavy, státní podnik

Vodní toky a vodní díla v současné legislativě

Miroslav Bauer, Josef Krása, Barbora Janotová, Tomáš Dostál, ČVUT, fa stavební, katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství

Zanášení vodních útvarů stojatých povrchových vod splaveninami – kvantifikace zdrojů a možnosti ochrany

FOTOGRAFIE Z KONFERENCE

foto_vodni-toky-2013_570

 

foto_vodni-toky-2013_570

 

foto_vodni-toky-2013_570

 

foto_vodni-toky-2013_570

 

foto_vodni-toky-2013_570

 

foto_vodni-toky-2013_570

 

foto_vodni-toky-2013_570

 

foto_vodni-toky-2013_570

 

foto_vodni-toky-2013_570

česká verze
Česká verze
(c) Vodohospodářský rozvoj a výstavba a.s.
Nábřežní 4, 150 56 Praha 5 - Smíchov, Tel.: 257 110 111, Fax: 257 322 121,
E-mail: vrv@vrv.cz, Registrace v obchodním rejstříku vedeném Městským
soudem v Praze, oddíl B, složka 1930